Kopřiva, kterou spousta lidí považuje jen za obyčejný plevel, patří k našim nejvýznamnějším léčivým rostlinám na pročištění krve a krvetvorbu. Sběr, sušení a použití kopřiv, ať čerstvých či sušených si určitě zaslouží svojí kapitolu, nejen pro její příznivé účinky na naše zdraví, ale i pro její použití v kuchyni. Takže vyzbrojeni rukavicemi a nůžkami můžeme z jara vyrazit na mladé kopřivy pro přímé použití nebo i později pro účely sušení.

Sběr, sušení a použití kopřiv

Sběr kopřiv
Listy se pro účely sušení sbírají od května do července. Můžeme je však sbírat i později, po posečení, kdy znovu obrazí. Buď je otrháme z rostliny hned na místě nebo ustřihneme celé kopřivy a listy sdrhneme až doma. Kořeny se sbírají pozdě na podzim. Semeno se získává vydrolením ze zralých rostlin a po rozdrcení používá proti průjmu.

Sušení kopřiv
Listy se suší opatrně, rozložené do tenkých vrstev, tak aby byla zachována jejich tmavězelená barva (nikdy nesmí být černá), na teplém, stinném a vzdušném místě. Umělým teplem sušíme nebo dosušujeme do teploty 50 stupňů. Většinou při sušení listy neobracíme, protože se snadno drolí. Poměr seschnutí listů je asi 5:1. V sezóně kopřiv, která je dostatečně dlouhá a kopřivy jsou kam se člověk podívá, je dobré si udělat zásobu, natrhat jich větší množství, nasušit je, rozdrtit, uschovat do sklenic a jako prevenci vařit a pít 1 šálek kopřivového čaje denně po celý rok.

Kořeny, které sklízíme na podzim, jak již bylo výše řečeno, se po vyrýpnutí omyjí a zvolna usuší umělým teplem. Používají se například k přípravě koupele při revmatismu a artritidě.

Použití kopřiv
Mladé rostliny trhané brzy z jara mají mnoho vitamínů a minerálních látek. Dají se použít jako zelenina i koření. V domácnosti se z kopřivových listů připravuje špenát, jarní polévka, velikonoční nádivka a salát. Přidává se také do zeleninových jídel, omelet a podobně.
V domácím lékařství se kopřiva používá na podporu trávení a při chudokrevnosti. Má také žlučopudné a močopudné účinky a udajně snižuje i obsah cukru v krvi.