Vitamíny a další látky obsažené v ředkvičkách
Ředkvička je všeobecně známá kořenová zelenina. Existuje mnoho jejich odrůd lišících se barvou, velikostí i tvarem bulviček. Na jejich chuť a kvalitu má obecně velký vliv počasí a hlavně vlhkost během vegetace. Vitamíny a další látky obsažené v ředkvičkách, minimální množství kalorií, ale i jejich charakteristická palčivá chuť, je řadí k oblíbeným jarním zeleninám. Jejich nevýhodou je jen, že se nedají dlouho skladovat, protože rychle vadnou.
Vitamíny a další látky obsažené v ředkvičkách
Ředkvičky mají nízkou kalorickou hodnotu, udává se 80 kJ na 100 gramů. V bulvách ředkviček je velké množství vitamínu C a minerálních látek jako například síra, železo, hořčík a vápník. Z dalších cenných látek stojí za zmíňku obsah bílkovin, sacharidů, vlákniny, kyselina listová a vitamíny skupiny B. Vitamíny a další látky obsažené v ředkvičkách můžeme nejlépe vyčíst z následujících tabulek:
Vitamíny v ovoci a zelenině
Minerální látky v zelenině
Látkové složení a zeleniny
Typickou kořeninovou až štiplavou chuť způsobuje hořčičný olej, který tato zelenina obsahuje. Díky jeho obsahu usnadňuje vykašlávání. Z dalších příznivých faktorů působících na náš organismus jsou to především jejich antibakteriální účinky, ničí plísně ve střevech, na sliznicích a v žaludku, dobře působí při zácpě a plynnatosti, při různých infekcích trávicího traktu, působí mírně močopudně a také mají dobré účinky při snižování cholesterolu. Ředkvičky jsou vhodné při různých redukčních dietách.
Použití ředkviček
Ředkvičky konzumujeme hlavně syrové, ať již loupané, či neloupané. Dají se servírovat k snídani, svačině, obědu i večeři jako příloha nebo jako součást zeleninových salátů, pomazánek nebo dušených zeleninových směsí. Pokud jich máme přebytek, můžeme je i zavařit. Z ředkviček můžeme zužitkovat i jejich nadzemní část (listy). Ze starších listů lze připravit i špenát.
Napsat komentář